Oknem se dívám zvolna se stmívá červánkům závidím
v oblacích díra a v ní se bílá křídla zatřpytí
měsíc už svítí a já jen cítím jak mi síla dorůstá
za temnou nocí magickou mocí svět náruč otvírá
Ráno se vzbudím odvahu hledám v duši ji hromadím
něco má přijít to už se stává snad si i nyní poradím
nad těly lidí socha se vzpíná se známou zástavou
kde chybí zákon kde chybí víra se svíce rozžehnou
Doprostřed davů stvůra se vtírá pod štítem obyčejných banditů
pařáty trhá kouše a týrá potomky slavných husitů
Na zemi sedím hlavu si skrývám možná se zachráním
zavírám oči se všemi zpívám a strach tím zaháním
jakpak to skončí vždyť už se hrůza mých ramen dotýká
té strašné stvůry se každý bojí a každý utíká
Nezbývá než věřit zázrakům …