Zalitý sluncem tam uprostřed léta brodí se řekou kde flora vzkvétá
a v rukou má knihu z níž padají listy oděný v hadry a přesto je čistý
Pak předčítá stránky před spolkem lidí naslouchá každý a kdekdo se stydí
před člověkem moudrým a starým až mrazí ty myšlenky viníka v kolena srazí
Kde dostane najíst a kde hlavu složí
kdo ujme se blázna co má ještě prožít
Brání se slabý vždyť bránit se může než zakážou lásku než dotknou se kůže
a do hloubi duše se zarývaj šrámy zůstal tu sám a není už s námi
Soumrak se blíží za teplého vánku jen tak u cesty on uléhá k spánku
hvězdy se opřou do šedivých skrání a s nima svit lampy to světlo ho chrání
Před divou zvěří a před jeho paní
to záleží na něm to záleží na ní