Každej rok postávám na starým náměstí
na pouti prodávám pro lidi neštěstí
a oni chodí dál jak smyslů zbavení
tam závist prodávaj v rodinným balení
ale já nesmím já nesmím se ptát kde mají lásku nezbyl na ni čas
Mám v zádech mrazení náladu příšernou
jsou oni hotoví nebo mě šmírujou
mám známejch čím dál ví jak pětník falešnejch
trápím se mnohem líp nechci bejt skutečnej
Nikdy víc nikdy on nikdy Alien
Ona je z kamení ona je statečná ona je moderní ona je zbytečná
oděná do kůže s kapucí lakomou a na mě nemůže nechci ji takovou
ale já nesmím já nesmím se ptát kde mají lásku nezbyl na ni čas
Já nevěřím těm očím svým nemám dost síly smrti se dožít
já nevěřím na oči svý na černou známku do rukou vloží
jednou ti Alien jenom jednou Alien